Koronavirus a energetika

V minulém roce byla asi nejčastěji používaná slova klima, klimatické změny.

Za první dva měsíce roku 2020 to bude jednoznačně koronavirus.

V poslední době je to na tomto světě opravdu zajímavé. Minulý rok se do nás pustil malinkatý brouček – Kůrovec – a způsobil neskutečný malér v lesích.

Teď se do nás pustil ještě menší tvoreček – vir. A následky jsou už teď díky panice neskutečné.

Z hlediska Maslowovy pyramidy jsme se prostě dostali do nižších pater. Začali jsme se bát o život, k tomu pár poplašných zpráv, pár fotek prázdných regálů v obchodech a je to tu.

Když tak o tom přemýšlím, tak Ti malí tvorečkové měli vždycky velký vliv. A nám lidem by prospělo více pokory.

Jak říká jednoroční dobrovolník Marek ve Švejkovi: „Člověk by chtěl být gigant a je h…o kamaráde…“.

Oteplování Země mnozí vidí jen jako nepohodu, dražší vodu, dražší potraviny. Teď jde ale o život, že?

A troufám si tvrdit, že mnozí lidé nyní vytěsní ze svých hlav „klima“, jako podružnou věc.

Ve skutečnosti ale opravdu nejsou viry tím nejhorším, čeho bychom se měli obávat.

V poslední době můžeme zaznamenat alarmující informace o tom, že se z přírody ztrácí hmyz. Bez něho by se ale nemnožily rostliny. Bez rostlin nebudou další druhy, a nakonec ani člověk.

Měli bychom si, respektive musíme si začít uvědomovat, že je třeba něco změnit.

Bez hmyzu nepřežijeme. Žijeme na dluh. To, co naše Země dokáže vyprodukovat za rok my spotřebujeme už v červenci. (https://www.overshootday.org/).

Protože ale článek o životě na dluh dnes ještě pořád neprodá noviny, píše se o koronaviru, který ty noviny dnes prodá spolehlivě.

Pojďme se teď tedy věnovat viru a jeho vlivu na energetiku.

Ředitel Temelína vydal prohlášení pro tisk, jak se k problému staví elektrárna:

https://www.idnes.cz/ceske-budejovice/zpravy/temelin-koronavirus-dezinfekce-autobusy-opatreni-exkurze-ruseni.A200305_101613_budejovice-zpravy_khr

Jako člověk pracující na Temelíně mohu potvrdit, že dávkovače dezinfekce fungují, častěji se tu uklízí, prostě dělá se to, co je v dnešní době jako prevence třeba.

A při potkání na chodbě, nebo při vítání návštěvy si nepodáváme ruce, ale šťoucháme do sebe loktem.

Provoz elektráren, a to nejen jaderných je nyní v pohodě. Kdyby ale došlo k rozvoji nákazy, nedej bože k epidemii, musela by na to energetika reagovat výjimečnými opatřeními.

Když onemocní pracovníci uhelné elektrárny, je to celkem jednoduché. Odstavíte turbínu, kotel, vychladíte a … poslední zamkne a zhasne. Když to trochu přeženu.

Ale u jaderky buď držíte blok v provozu, nebo musíte hlídat chlazení paliva na bloku odstaveném. Reaktor a bazén s použitým palivem nesmí zůstat bez dozoru  ani na chvíli.

Scénářů, jak provozovat jaderné bloky při epidemii je několik. Záleží na tom, jaké procento lidí, kteří tvoří provozní personál je nemocných.

Z hlediska dodávek elektrické energie potřebujeme, aby bloky – nejen jaderné – vyráběly.

Při velké epidemii nebudou pravděpodobně v provozu velké fabriky a vzhledem k tomu, že je v naší republice spotřebována skoro polovina vyrobené elektrické energie v průmyslu, nebyl by potřeba tak velký výkon. Ale něco je třeba vyrábět, protože kombinace epidemie s blackoutem, to je hodně nepříjemná představa.

Blackout znamená, že není teplo, není pitná voda, obchody jsou zavřené, nemocnice „jedou“ na záložní zdroje energie. Dokud ovšem májí palivo do dieselgenerátorů.

Je třeba si uvědomit, že s elektřinou se epidemie řeší mnohem, mnohem lépe než bez elektřiny. A jak říkám, chce to pokoru a nemyslet si, že se bez nás lidí tahle planeta neobejde.

Vtip na závěr: Planeta Země se ve vesmíru potká s jinou planetou a ta se ptá, jak se daří. A Země odpoví, že to nemá jednoduché, protože „vyfasovala“ lidi. A ta druhá planeta odpoví: „Neboj, to přejde“.

Tím jak se chováme ke své Zemi, přestává být tento vtip vtipem.