Zprávy ze Světa

Za poslední týdny se objevilo několik zajímavých zpráv. Tento článek jsem původně chtěl napsat jako poslední článek roku 2017 s přáním krásných svátků našim čtenářům. Nestihl jsem. „I am only human after all…“ :-)

První zajímavost je z USA. Tam se do sebe pustily dva týmy odborníků.

https://technet.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-energie-usa-jacobson-clack-spor-f87-/veda.aspx?c=A171208_135725_veda_mla

Prof. Mark Jacobson ze Stanfordovy univerzity vydal v roce 2015 v odborném časopise práci ve které tvrdí, že je možno pokrýt USA ze sta procent pouze obnovitelnými zdroji. To bylo v roce 2015. Proč o tom píšu teď jako o novince? Protože se našel jiný tým odborníků, který práci prof. Jacobsona smetl ze stolu. No a pan profesor se nyní domáhá zadostiučinění u soudu. To je ta novinka.

Já osobně bych se s ním nechtěl soudit, ale přidal bych se na stranu kritiků. Proč? Protože celá soustava napájená pouze obnovitelnými zdroji by – podle prof. Jacobsona – fungovala tehdy, kdyby byly vodní elektrárny v USA schopné vyrábět v rámci okamžitého výkonu 15 krát větší množství elektrické energie, než doposud. Roční množství vyrobené elektřiny by bylo stejné. Je ale třeba 15 krát zvýšit okamžitý výkon.

No a to není jednoduchá úloha. Znamená to výrazně zvýšit průtok přes hráze přehrad. A tím pádem do hrází instalovat nové turbíny. Výkonově 15 krát tolik.

Zkuste si představit Vltavskou kaskádu, která má celkový instalovaný výkon zhruba 770 MW. Abychom byli schopni vykrývat špičky dle prof. Jacobsona ve chvílích, kdy nesvítí a nefouká, museli bychom zvýšit instalovaný výkon 15 krát, tedy na 11500 MW. Což jest zajímavá cifra, protože to zhruba odpovídá spotřebě České republiky třeba v lednu.

Takže pokud bychom 15 krát navýšili výkon Vltavské kaskády, mohli bychom – krátkodobě – dodávat pomocí vody elektřinu pro spotřebu celé ČR.

Jenže… S navýšením instalovaného výkonu se logicky v přibližně stejném poměru (nové turbíny mohou být efektivnější, takže by to nemuselo být tolik) zvyšuje průtok přes kaskádu.

Znamenalo by to, že by několikrát za den (podle slunka, podle větru) přišla do Prahy velká vlna, následována stavem, kdy u Karlova mostu můžete řeku přebrodit.

Ano, trochu jsem to přehnal. Chci tím ale říci, že zvýšení instalovaného výkonu 15 krýt není reálné. Alespoň u Vltavské kaskády.

Navíc z hlediska vodohospodářského, ekologického, protipovodňového atd. musíte udržovat určitý max. a min. rozdíl hladin. Takže počet minut, kdy by byl využit maximální výkon Vltavské kaskády 11500 MW by se limitně blížil nule…

Tolik tedy trocha vysvětlení k odborné práci prof. Jacobsona. A to praktickou ukázkou od Prahy.

Už jsem jen zvědavý, jak soud dopadne, protože… Nejsem právník, ale tohle bych nechtěl posuzovat ani jako právník. :-)

Další zajímavost je z Velké Británie.

https://ekonomika.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-velka-britanie-plyn-ropa-uhli-jadro-pg7-/eko-zahranicni.aspx?c=A180113_175321_eko-zahranicni_rts

Ta si v roce 2008 odsouhlasita tzv. antifosilní zákon. Na rozdíl od Německa se Británie rozhodla, že bude pokračovat s jadernou energetikou. Budou stavět například Hinkley Point C.

V minulém roce, tedy 2017 bylo ve Velké Británii poprvé vyrobeno z OZE a jádra víc elektrické energie, než z uhlí a plynu. To však stále nestačí. Aby bylo dosaženo cílů zákona, je třeba do roku 2032 omezit emise CO2 o 57% ve srovnání s rokem 1990. Aby toho dosáhli, musí v roce 2032 vyrábět z OZE a jádra 75 % veškeré elektrické energie.

Je zajímavé srovnat plány Británie na snížení výpustí CO2 se snahami „lídra“ ekologické energetiky v Evropě Německa. Tam se též rozhodli pro velkou redukci výpustí CO2. Ale bez jaderné energetiky. Jeden z úkolů, který si tam dali je snížení výpustí CO2 do roku 2020 o 40 % ve srovnání s rokem 1990. 

Výroba z OZE roste velmi rychle, ale díky odstavování jaderných bloků se výroba z uhlí drží na 40ti procentech. A z toho samozřejmě vyplývají emise…

Já jsem zastánce jaderné energetiky, takže pro mne je postoj Velké Británie bližší než postoj Německa.

Jsem ale velmi zvědavý, jak se bude dařit výstavba bloku Hinkley Point C. Díky tomu, že Britové zaspali, musí teď výstavbu hnát rychle dopředu. A taky museli souhlasit s podmínkami, které z tohoto bloku udělají nejdražší jadernou hračku na planetě. Tak to prostě je. Když váháte s investicí a dodavatel to vycítí, zvedne cenu a vy jste v kleštích.

V souvislosti s Velkou Británií je tu ještě jedna zajímavá zpráva. Uhelná elektrárna Drax, která má šest bloků po 660 MW instalovaného výkonu se úspěšně předělává na biomasu. Tři bloky jedou už na biomasu, čtvrtý bude upraven v druhé polovině tohoto roku.

Protože se při současných cenách silové elektrické energie ve Velké Británii tato přestavba ekonomicky nevyplácí, stejně jako u Hinkley Point C, i u elektrárny Drax byla dohodnuta dotace formou Contract for difference. To znamená, že máte garantovanou cenu za jednu MWh bez ohledu, jaká je cena na trhu.

U jaderného bloku to osobně akceptuji, i když částka, kterou si za prvních 40 let provozu vydělá investor je astronomická! U elektrárny Drax s tím mám ale pořád problém. Proč? Protože biomasa se dováží. A to většinou z Jižní Ameriky. A dřevo pochází pravděpodobně z jihoamerických pralesů, které se nazývají „plíce Země“.

Takže Británie si může mnout ruce, jak plní antifosilní zákon, investor si bude mnout ruce, protože to je a bude pro něho zisková zakázka. Ale v Jižní Americe začne ubývat zeleně. Nehledě na to, že doprava biomasy z Jižní Ameriky do Británie s pomocí obrovských lodí také není kdoví jak ekologická… Říká se, že ty největší lodě vypustí stejné množství exhalací jako cca 50 milionů osobních automobilů.

Takže to není k tomu, abychom se tady v Evropě moc plácali po zádech.

Tolik tedy pár zajímavostí a nakonec tedy – i když opožděně – přání všem našim čtenářům. Ať se Vám v tomto roce daří vše, na co sáhnete. :-)