Zemské noviny a České slovo

Dne 29. 3. 2001 uveřejnily Zemské noviny a České slovo článek Aleny Adámkové „Chvějící se turbína zastavila Temelín“. Vzhledem k uvedeným názorům jsem nucen na tento článek reagovat.
To, že jsou na Temelíně problémy s turbínou je pravda. Ale jsou řešitelné! A podobné problémy znají mnohé velké světové firmy, které se vývojem turbín zabývaly. V posledních dnech se setkávám s narážkami protitemelínských bojovníků, právě na problémy s turbínou. Někdy je až překvapivé, jakou radost mají někteří lidé, když se někomu jinému nedaří jeho práce. Tuším, že se tomu říká škodolibost. V Česku - bohužel - vlastnost dostatečně známá. Ani názory paní Kuchtové a pana Stráského v článku Aleny Adámkové nemohou překvapit. Je však třeba je komentovat.

Paní Kuchtová říká: „mnozí odborníci tvrdí, že má (turbína) nevhodnou konstrukci dvou nízkotlakých a jednoho vysokotlakého dílu a tato kombinace by mohla být příčinou vibrací,". Komentář: Našli bychom bez problému odborníky, kteří by potvrdili něco jiného. Výše uvedená poznámka se ale Temelína netýká, protože tam se turbína skládá z jednoho vysokotlakého dílu a tří nízkotlakých dílů. A to je konstrukce ve světě běžná. Předpokládám, že se paní Kuchtová spletla v počtu a i tady by našla odborníky, kterým se toto uspořádání nelíbí. Po bitvě je totiž každý generálem. V každém případě je dobré alespoň zhruba znát zařízení, proti kterému bojuji.

Pan Stráský, poradce ministra pro životní prostředí říká: "Přitom turbína se dala během té doby, co ležela v Temelíně, předem odzkoušet - na páru dodanou do elektrárny odjinud, ale nikdo to neudělal,". Komentář: Turbína se točila už v roce 1996 na páru přivedenou z pomocné kotelny. To pan Stráský velmi dobře ví. Ale páry bylo málo na to, aby se mohla turbína přifázovat. Problémy s chvěním přívodních potrubí páry a teď nově s chvěním vlastního soustrojí se však objevity až po přifázování, respektive až při provozu stroje na výkonu cca 400 MW! Kdyby chtěli na Temelíně předem takto turbínu odzkoušet, museli by tam postavit zdroj páry o velikosti jednoho dukovanského reaktoru, nebo elektrárny Mělník 3, což je kotel na uhlí vysoký 110 metrů. Takže turbínu za tři čtvrtě miliardy mohli škodováci podle pana Stráského vyzkoušet už před několika lety s pomocí investice řádově 10 miliard. Je překvapující, že by něco takového mohl požadovat člověk, který má vysokoškolský titul jaderného inženýra. Pokud má podobné „zlepšováky“ i pro svého šéfa - ministra životního prostředí, potom nám všem pomáhej Pán Bůh.