Zahalíme mlhou i elektrárnu v Temelíně? (17. 7. 2004)

Německá jaderná energetika má nový hit - mlhu. Provozovatelé nyní už jen osmnácti reaktorů, z nichž do třiceti let nemá zbýt ani jeden, se domnívají, že případným teroristickým útokům, podobným těm v New Yorku, zabrání zamlžením těchto velice citlivých objektů. Neměli bychom o něčem podobném pouvažovat i na Temelíně?

Na to, jak je naše jaderná elektrárna chráněna, se pravidelně ptají žáci základních škol i středoškoláci a učni při besedách v Česku. Stejná otázka zaznívá i při obdobných debatách v Rakousku a Německu. Pokaždé je z ní cítit nefalšovaná obava. Odpovídáme, že temelínská elektrárna nemůže být stoprocentně bezpečná, protože u žádného technického zařízení nelze zaručit naprostou bezpečnost. Ale také vysvětlujeme, že pravděpodobnost úspěšnosti takového útoku na atomový reaktor se limitně blíží nule.

Desítkám tisíc českých a více než tisícovce rakouských a bavorských chlapců a děvčat jsme vysvětlili, že kontejnment (železobetonový obal) chránící reaktor odolá pádu tryskové stíhačky letící rychlostí 720 kilometrů v hodině. Dopravní boeingy jsou podstatně těžší, slyšel jsem několikrát námitku. Ano, avšak létají podstatně pomaleji. Aby mohly na reaktor dopadnout se stejnou energií jako vojenský letoun, musely by vážit několikrát víc než stíhačka a celou svoji hmotnost soustředit do jediného bodu, podobně jako hřídel motoru vojenské stíhačky.

Newyorská Dvojčata měřila přes 400 metrů a polovinou výšky vyčnívala nad siluetu města, zatímco budova kontejnmentu, který chrání reaktor a důležitá zařízení, je vysoká pouhých 65 metrů a má průměr přibližně 45 metrů. Trefit se do ní pod potřebným úhlem s těžkým dopravním letadlem je prakticky vyloučené. Rozpětí stroje navíc převyšuje velikost tohoto srdce elektrárny.

Kontejnment odolá požáru vylitého paliva i nárazům padajícího plechu, jakým je v podstatě každé dopravní letadlo. Jedinou hrozbou jsou hřídele motorových turbin, které však nebudou mít nikdy takovou energii, aby prorazily více než metrovou vrstvu železobetonu. Dokonce i to se testovalo, jak potvrzují filmy, které studentům promítáme při besedách.

Ano, slýchám námitky, ale zničit je možné strojovnu. Určitě, odpovídám, ale ne reaktor. Odstaví se, jak stanoví předpisy, dlouho předtím, než by útočníci doletěli do prostoru elektrárny. Pokud by doletěli - narušení bezletového pásma kolem ní znamená totiž poplach pro protivzdušnou obranu.

Takže, co se zamlžováním? Možná je to dobrý nápad i pro Temelín. A co takhle zahalit mlhou celý kontinent - pak bychom měli opravdu stoprocentní jistotu...