Three Mile Island končí

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-three-mile-island-byla-definitivne-uzavrena-poslednich-letech-byla-ztratova/#comments

V pátek 20. 9. 2019 v poledne operátor prvního bloku jaderné elektrárny TMI naposledy zmáčknul tlačítko „Nebezpečí“, čímž došlo k uzavření vstupu páry do turbíny. Následně zafungovala tzv. „Zpětná wattová ochrana“, došlo k vypnutí generátorového vypínače a byla tak navždy ukončena dodávka elektrické energie do sítě z tohoto zdroje.

Důvodem ukončení provozu byla neekonomičnost. Ceny silové elektrické energie jsou na trhu v USA díky boomu břidlicového plynu nízké a elektrárna tomu nebyla schopna čelit.

TMI je jedna z mnoha jaderných elektráren v USA, je však něčím výjimečná. A totiž – jak znalci jaderné energetiky vědí – v roce 1979 se tam stala závažná nehoda. Na druhém bloku.

Podle mezinárodní stupnice INES to byla „pětka“.

https://en.wikipedia.org/wiki/International_Nuclear_Event_Scale

Když jsme začali jako Jihočeští taťkové v roce 1999 jezdit na školy na besedy, mluvili jsme samozřejmě o Černobylu a hned potom také o TMI.

Průšvih, který se tam v březnu 1979 stal, měl důležitou předehru. Dvanáct dní před havárií totiž dali Američani do kin premiéru filmu Čínský syndrom. Pojednává se zde o havárii na jaderné elektrárně a o neetickém jednání mocných.

No a pár dní na to došlo k havárii na TMI, kdy se roztavilo cca 60 % paliva a kdy uniklo do okolí elektrárny i nějaké množství radioaktivních látek.

Příčin havárie bylo víc. Jak to tak v praxi bývá, máte mnoho barier, ale jednou…

Otevřel pojišťovací ventil na primárním okruhu a začal se snižovat tlak. Operátor – středoškolák – nebyl schopen analýzy a myslel si, že je pojišťovák uzavřený. Snižoval se tlak v reaktoru a voda se začala vařit. Reaktor byl samozřejmě již odstaven, jenže i po odstavení je produkováno v palivu tolik tepla, že bez jeho odvodu není šance zabránit varu.

Jak se voda vařila, vznikl v reaktoru parní polštář, který další vodu vytlačil z reaktoru do kompenzátoru objemu (= taková veliká expanzní nádrž). Tam tedy začala hladina vody stoupat, na což zareagoval operátor tím, že vodu vypouštěl. Nevěděl, že tím situaci zhoršuje…

Další problém byl, že před najetím bloku zapomněli strojníci otevřít ruční armatury na přívodu vody pro havarijní napájení parogenerátorů. Elektrické armatury otevřely, voda však netekla…

A neštěstí bylo hotovo. Palivo se tavilo, voda z primárního okruhu byla vypouštěna do speciální nádrže k tomu určené.

A zde byl další problém tohoto typu jaderného bloku. Odvzdušnění z této nádrže vedlo mimo blok do ovzduší. V Čechách něco nevídaného a zcela nemožného.

Sečteno podtrženo, malér to byl veliký.

Reaktor s roztaveným palivem byl již nepoužitelný, radioaktivita v okolí elektrárny sice nízká, ale byla tam a k tomu katastrofické scénáře mezi obyvatelstvem o možném protavení paliva až do Číny…

Stupeň 5 škály INES si tato nehoda vysloužila nikoliv kvůli úniku radioaktivity do okolí, ten nebyl moc velký. Důvodem „pětky“ bylo právě masivní tavení paliva.

Situaci se podařilo zvládnout uzavřením pojišťovacího ventilu, doplněním vody do primárního okruhu a zprovozněním chlazení reaktoru přes parogenerátory.

Zůstal však velký problém ohledně nedůvěry obyvatel. Nevěřili, že už je to všechno, že už se nemůže nic stát.

Tohle musel nakonec vyřešit tehdejší prezident Jimmy Carter, který mimo jiné studoval fyziku.

Přijel do elektrárny, tam ho oblékli do obleku určeného pro kontrolované pásmo (zjednodušeně prostor kolem zařízení primárního okruhu) a provedli ho kolem reaktoru.

Když obyvatelé viděli prezidenta, jak chodí po havarovaném bloku, uklidnili se.

Tahle návštěva měla zajímavou dohru. Když se Carter vrátil od reaktoru, měl na dozimetru zaznamenanou obrovskou dávku. Jako jediný ze skupiny lidí, kteří tam byli.

Následně bylo zjištěno, že měl dozimetr závadu a že prezident ozářen nebyl.

To mě teď dovedlo ke vzpomínce na Petru Buzkovou. Ještě před tím, než bylo na Temelín vůbec dovezeno palivo a elektrárna se teprve dostavovala, byla paní Buzková pozvána, aby se přijela podívat.

Ona to tehdy odmítla s tím, že je těhotná a má obavy o své nenarozené dítě.

Když jsme jí za čas vysvětlovali, že se nemohlo nic stát, protože žádná radioaktivita na Temelíně nebyla, odpověděla, že to samozřejmě věděla. Že ale chtěla dát signál voličům, že má z Temelína obavy. Bylo nějak před volbami…

Prostě ne každý je jako Carter.