Státní energetická koncepce a její kritici (11. 7. 2003)

Na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) si každý zájemce může prohlédnout navrhované scénáře naší energetické budoucnosti. Samo Ministerstvo průmyslu a obchodu upřednostňuje variantu „zelenou“, která počítá s rozšířením počtu jaderných bloků a s prolomením těžebních limitů na hnědé uhlí. Také nepočítá s příliš velkým zastoupením obnovitelných zdrojů. Do roku 2030 by to mělo být kolem 10 %.

Návrh MPO má samozřejmě řadu kritiků. Největším z nich je asi Hnutí Duha. Podle některých členů Duhy je pro ně nová energetická koncepce šokem. A přečtete-li si vyjádření „Duháka“ pana Koteckého, zjistíte, že by si od ministra Urbana kůrku chleba ani pes nevzal.

Zástupci jednoho z našich největších ekologických hnutí mají v mnohém pravdu. Spalujeme ještě pořád zbytečně mnoho energetického uhlí, produkujeme spoustu skleníkových plynů, máme velkou energetickou náročnost výroby a málo využíváme alternativní zdroje energie. Máme například velké rezervy ve využití biomasy. Jenže je tu jeden problém. Duha křičí, jak jsou ti úředníci v Praze nemožní a ukazuje příklady ze zahraničí, jak to dělají jinde, ale na rozdíl od těch pražských úředníků nemají „úředníci“ z Duhy zodpovědnost za budoucnost naší energetiky.

Duha se chová jako malé dítě, které kouká do výlohy hračkáčství a říká svému tátovi: „Já tu hračku chci! Sousedů Karlík ji už má!“ Jenže peněženku má v ruce  taťka. A závisí na něm, co svému prckovi koupí a kolik ho to bude stát. Může kouknout do „šrajtofle“, mlčky s klukem vejít do obchodu a koupit chtěné. Nebo to může uhrát na menší a levnější hračku. Nebo může říct: „Na to hochu nemám. Až někdy jindy.“  Protože taťkovi musí zbýt peníze na jídlo, bydlení, oblečení atd. a to  pro celou rodinu.

Podobně jsou na tom i pražstí úředníci včetně ministra Urbana. Oni vidí do té „peněženky“, oni musí rozhodnout, co, kdy a za kolik. V tomto případě je to ale mnohem složitější, než s koupí hračky. Kromě peněz tu jde o závislost na dovozových energetických surovinách, o pracovní místa horníků a energetiků, o regulovatelnost energetické soustavy, o zásahy do krajiny, o zásahy do peněženek obyvatel atd.

Ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek byl 9.července  na návštěvě v rádiu BBC a v rozhovoru na téma budoucnost energetiky byl mnohem opatrnější.  I jemu jde - stejně jako Hnutí Duha - o čisté životní prostředí. Jenže on je jedním z těch, kteří do té pomyslné peněženky „vidí“. Když měl hodnotit výroky pana Koteckého, obratně se z odpovědi vykroutil. On už totiž VÍ. Když byl jen poslancem, také chtěl mnohé „hračky“. Chtěl například zastavit výstavbu Temelína. Dnes si jako ministr přeje, aby se vyvinuly reaktory, které budou lépe využívat energii ze štěpení uranu (u současných reaktorů jsou to jen cca 4%).

Nyní několik čísel: Po vstupu do EU musíme zrealizovat spoustu ekologických projektů, mimo jiné postavit mnoho čističek odpadních vod. Odhad Ministerstva životního prostředí je, že nás to bude stát  285 miliard Kč. Budeme také chtít do roku 2010 zvýšit podíl vyrobené energie z altenativních zdrojů na  8 %. To nás bude stát podle odhadu MPO přibližně 200 miliard korun. Nejlepší energie je energie ušetřená, měli bychom tedy snižovat energetickou náročnost naší výroby, masově zateplovat paneláky, měnit staré elektrospotřebiče za nové atd. Pro třicetiprocentní úspory v republice se náklady odhadují na 1300 miliard korun. Když to sečteme, bylo by za to například osmnáct Temelínů. A to je jenom část nákladů, které nás čekají...

Ten náš český taťka na to prostě nemá. A Duha se svým ročním rozpočtěm v řádu několik milionů nám s tím moc nepomůže...

Chtěla-li by Duha pomoci, nic ji nebrání ve vypracování vlastní koncepce. Může tam zahrnout vše, co je na západ od našich hranic dobré, vše, co by si ona sama přála. Duha chce dle svých různých vyjádření podstatně zvýšit procento podílu obnovitelných zdrojů energie. Nechce jadernou energetiku, to znamená, že je chce odstavit jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Chce zachovat těžební limity pro hnědé uhlí a chce snížit výpustě skleníkových plynů z uhelných elektrárnách.To v podstatě znamená odstavení současných klasik a postavení nových s využitím moderních technologií. A někdy po roce 2035 dovozy uhlí ze zahraničí. Chce postavit nové paroplynové elektrárny. S tím by se  v podstatě musel postavit i nový plynovod, protože ten současný by to už neutáhl. Duha chce snížit energetickou náročnost výroby.

Proč ne? Kdo by nechtěl mít kolem sebe čisto, dýchat čistý vzduch, netrápit se popílkem a radioaktivními odpady. Nedívat se na kouřící komíny... Jen tu něco chybí. No jistě: Účet tu není!

A věřte tomu, že by byl pěkně mastný. Politik, který by takový scénář předložil veřejnosti by musel vyjít na světlo i s tím účtem a získat ve volbách tolik hlasů, aby se jeho strana dostala do vlády a mohla scénář také realizovat.

Taťka může říct: „Dobře, já Ti teda tu drahou hračku koupím. Ale budeme nějaký čas bydlet ve stanu  a jíst jenom chleba s máslem.“  A dítě přesto může na „své“ hračce trvat. Vždyť přece sousedovic Karlík už ji má! Nevysvětlíte mu, že Karlíkův tatík, třeba Bavorák má peněženku „tlustější“.

Některým „dětem“ prostě nevysvětlíte nic...