Problémy s elektrickou energií – ohlédnutí za začátkem roku 2021

Letošní rok v energetice začal velmi zajímavě. A COVID za to moc nemohl.

V Europě došlo k velkým problémům již 8. 1. 2021. Je pravda, že některé francouzské jaderné elektrárny ten den nebyly v provozu, protože se kvůli viru nedokázal provozovatel dohodnout na jejich najetí, ale hlavní problém byl v tom, že jsme neměli v Evropě (především v té západní) dostatek záložních zdrojů. Snad tedy kromě České republiky, pokud jí budu považovat za Západ.

Způsobem řešení korona virové krize a půtkami v parlamentu sice patříme spíš na Balkán, nebo ještě dál, ale z hlediska elektrické energie je to u nás zatím v pořádku.

Zatím…

Toho 8.1. jsme dodali svůj záložní výkon především do Rakouska, které je již roky čistým dovozcem.

Je špatné, že téměř 50 % elektrické energie vyrábíme pálením uhlí, ale v krizových stavech musíme být rádi, že tento zdroj máme.

Další problém v Evropě se objevil ve Švédsku začátkem února. Seveřani si koncem roku 2020 odstavili jeden jaderný blok s tím, že elektriky je dost a blok nepotřebují.

Z dnešního pohledu to bylo velmi krátkozraké, protože jak říká jedna česká písnička: „my čekali jaro a zatím přišel mráz“.

Teploty poklesly níže, než se očekávalo a malér byl na světě.

A Švédové řešili, co s tím. Jedno politické uskupení dávalo ke zvážení najet zpátky ten odstavený blok jaderné elektrárny Ringhals. Kvůli nedostatku elektriky najeli dokonce starou naftovou elektrárnu Karlshamn. Ale ani ta nedokázala uspokojit požadavky na výrobu elektrické energie a ceny na burze ve Švédsku se vyšplhaly až na 220 Euro za megawatthodinu. Naštěstí teploty následně stouply a krize byla zažehnána. Zatím…

Před několika lety jeden můj kolega elektrikář vypracoval odborný odhad, že by cena jedné kWh v případě blackoutu mohla být až 100 Kč/kWh. Odstavení jednoho zdroje ve Švédsku a mráz mělo za následek cenu v přepočtu 57 Kč/kWh. A k tomu ještě „čmoudíky“ z naftového bloku…

Asi největší problémy s dodávkami elektrické energie řešil v únoru tohoto roku Texas.

Díky velké zimě a sněhové bouři došlo k výpadkům zdrojů o celkovém výkonu 46 000 MW.

28 tisíc MW to bylo v plynu, uhlí a jádru, 18 tisíc MW ve větru a slunci.

Odpůrci OZE (neb jak se píše „konzervativci“) tvrdili, že za blackoutem pro 3,4 milionů lidí byli právě obnovitelné zdroje. Spíš to ale vypadalo (a potvrdil to i šéf energetické firmy ERCOT), že zdroje elektrické energie vypadávaly na všech frontách.

Nejlépe na tom byla asi ta energetika jaderná, protože v Texasu přišli jen o jeden blok o výkonu 1350 MW.

Když jsem hledal potřebné informace k napsání tohoto článku, napadlo mě mimo jiné podívat se, kolik elektrické energie spotřebuje ročně průměrná texaská domácnost.

Tak vážení, je to cca 14 MWh. Tedy cca 5krát víc než domácnost česká.

Pokud šlo o cenu elektrické energie, situaci ve Švédsku už známe. V Texasu bylo ještě hůř.

Tam mají totiž takovou specialitu, že se cena i pro malospotřebitele odvíjí od ceny na burze. U nás máme cenu zafixovánu většinou na rok, dva dopředu. V Texasu se mění denně a místní obyvatelé nestačili koukat, co se děje.

Mimo jiné jsme se mohli dočíst, že „dotankování“ vozidla Tesla elektrikou u stojanu na maximální kapacitu akumulátorů stálo na naše peníze 19 800,- Kč. To už si člověk opravdu rozmyslí, jestli chce někam jet, nebo ne.

Z výše uvedeného vyplývá, že jsme celkem spokojeni, když všechno funguje, jak má, všechno svítí, vaří, peče a elektrika je 24 hodin denně k dispozici.

V takovém případě i mudrujeme nad výhodami a nevýhodami jednotlivých zdrojů.

Když ale dojde k problému, jsme rádi za každou kilowatthodinu, a to z čehokoliv vyrobenou.

8.1. byli Rakušani rádi i za naší uhelnou a jedernou elektřinu a nevadilo jim ani najet svojí mazutovou elektrárnu.

Jaké zdroje tedy stavět do budoucna? Případ Texasu ukázal, že v extrémním mrazu nefunguje v podstatě nic.

Máme ale dvě jistoty. Ta první je, že do budoucna budeme potřebovat dost zdrojů pro vykrytí špiček, a i pro lepší regulaci soustavy. Budeme tedy určitě potřebovat nějaké „točivé zdroje“. Tedy nejen panely, ale i točící se turbogenerátory.

Naše druhá jistota je, že i přes globální oteplování prostě bude v zimě mrznout a budou sněhové vánice. Ve Francii, ve Švédsku, v Texasu…

A pokud se s tím nenaučíme žít a nepodpoříme tento život dostatkem spolehlivých zdrojů elektrické energie, přibude obrázků, které jsme mohli vidět v texaských novinách. Na jedné fotce tatík v přítmí obyváku hraje dětem na kytaru. Je blackout, děti se nudí. Žádná telka, žádný počítač…

A navíc klesá teplota v bytě a všechny děti leží na gauči pod dekami a choulí se k sobě.