Poločas rozpadu

Dne 27.4.2000 byl v Plzeňském deníku otisknut článek Michala Plavce o následcích Černobylské havárie s názvem Dozvuky katastrofy. Článek celkem objektivně popisuje současný stav na území okolo elektrárny. Nic proti němu. Poslední odstavec mě však ohromil. Má název „Co se stane 19.září 2000?“ Autor článku zde nepochopil termín poločas rozpadu, což je čas, za který se rozpadne polovina atomů z původního počtu atomů nějakého prvku. Dozvěděl se, že poločas rozpadu plutonia 241 na americium 241 je 14,4 roků a vypočítal tak, že 19.9.2000 se rozpadne „černobylské“ plutonium na americium. Naráz. Je to samozřejmě naprostá hloupost, protože nestabilní prvky se začnou rozpadávat ihned po svém vzniku. Některé atomy dřív a některé později. Po jednom poločase rozpadu zbude polovina z původního počtu jader, po dvou poločasech rozpadu to bude čtvrtina, po čtyřech poločasech šestnáctina a tak dále. Z výše uvedeného také vyplývá, jakým trendem klesá aktivita prvků.

Běžný novinář samozřejmě nemusí takovou odbornou znalost mít. Ani šéfredaktor, který pouští článek do světa. Měli by však znát telefonní číslo, na kterém si takové odborné věci mohou ověřit. Nestalo se. Budiž. Co je však na této dezinformaci zajímavé je to, že tento článek převzali organizátoři akce „Referendum 2000“, což je akce proti dostavbě elektrárny Temelín na internetové adrese www.temelin.cz. A lidé, kteří bojují proti Temelínu by měli takové termíny jako je poločas rozpadu, aktivita, dávka znát. Pokud uveřejní jako argument proti jaderné energetice takový nesmysl, jako je popsán ve výše uvedeném článku, je to neomluvitelná chyba. Nebo snad záměr?