Máte rádi jadernou energii? (23. 3. 2004)

V letošním roce si připomeneme padesát let jaderné energetiky (zprovoznění první komerční JE - Obninsk, 5 MW, Rusko 27. 6. 1954, vyřazené z provozu v r. 2002). Mohli bychom tedy bilancovat a klást si otázku uvedenou v nadpisu. Asi to však není ta pravá otázka. Měli bychom ji trochu upravit.

Jednoho moudrého muže se kdysi ptali:
"Máš rád Bělochy?"
"Ne," odpověděl.
"Máš rád Číňany?"
"Ne," odpověděl znovu.
"Máš rád Černochy?"
"Ne."
"A Eskymáky?"
"Taky ne."
"Tak koho tedy máš rád?"
A on na to: "Dobré lidi."

Trochu podobné je to s energií. Je nám obvykle jedno, odkud pochází. Moudří lidé však chtějí, aby byla dostupná, spolehlivá, levná a ohleduplná k životnímu prostředí. Prostě dobrá. K dosažení tohoto cíle a k potlačení všech rizik obvykle saháme k určitému energetickému "mixu" - kombinaci nejvhodnějších zdrojů energie v dané zemi. Ne náhodou se do uvedené kombinace dostala při aktualizaci Státní energetické koncepce v České republice ve vysoké míře i jaderná energie. Její podíl na výrobě elektřiny u nás dosahuje zhruba 32 % (v lednu 2004 dokonce 34,7 %). Je to skoro stejně jako ve "staré" Evropské unii. Tam představuje největší podíl ze všech zdrojů (35 %), před elektřinou z uhelných (29 %) a plynových (15 %) elektráren.

Ale jaká je situace ve světě? Mezinárodní agentura pro atomovou energii nedávno zveřejnila údaje o počtu jaderných elektráren (JE). S odvoláním na tuto autoritu se proto dá tvrdit, že k 31. 1. 2004 bylo na světě v provozu v JE 440 reaktorů. Další stovky jsou v ponorkách, letadlových lodích, ledoborcích, výzkumných ústavech a školách. Ty však nedodávají elektřinu do sítě. Přestože se počet reaktorů v elektrárnách nijak dramaticky nezvyšuje, vzrůstá každoročně jejich instalovaný výkon a množství vyrobené elektřiny. Je to tím, že se odstavují především staré elektrárny s nižším výkonem. Stavějí se naopak bloky s vyšším výkonem. Často se uvádějí do provozu i elektrárny, které měly být trvale odstaveny. Díky modernizacím, zkracování doby oprav a prodlužování doby kampaní zvyšují také mnohé JE výrobu.

JE se ve světě podílejí na výrobě elektřiny sedmnácti procenty. V loňském roce jí vyrobily 2574 TWh. (Je to zhruba stonásobek roční výroby v českých jaderných elektrárnách.) Instalovaný výkon se zvýšil z předloňských 354,9 a loňských 359,8 až na 362 GW. Ve světě je ve výstavbě celkem 31 elektrárenských reaktorů. V Evropě k nim patří druhý blok rumunské JE Cernavoda, kterou staví Kanaďané, a pátý finský blok. Zatímco čtyři z šesti vloni odstavených reaktorů měly výkon pouhých 50 MW, finský blok vybavený Evropským tlakovodním reaktorem ("EPR") bude dosahovat výkonu 1600 MW.

A co budoucnost? Ve světě se očekává další zvyšování výkonu JE. I přes očekávané úspory energií všeho druhu jsou mnohé rozvojové země doslova energeticky podvyživené. Proslýchá se, že Čína hodlá postavit do patnácti let třicet nových jaderných bloků, Indie hovoří o dvaceti, další se vybudují v Japonsku, Kanadě, USA... Na řadu přijde i Evropa. Francie uvažuje o postupné výměně stávajících JE za novější. Ty by měly mít vyšší výkon a spolehlivost, schopnost spotřebovávat recyklované palivo, vyřazené jaderné zbraně a další jaderné suroviny (např. thorium).

A vzdálená budoucnost? Nejvyspělejší jaderné země se nedávno (obrazně řečeno) téměř popraly o umístění stavby experimentálního termonukleárního reaktoru "ITER". Francie i Japonsko neústupně trvají na vybudování této prestižní výzkumné investice na svém území. Vzhledem k takovémuto neočekávanému zájmu se může výzkum "jaderné fúze" i poněkud zdržet.

Všechny způsoby výroby energie mají své odpůrce. Ne jinak je tomu i v případě jaderných elektráren. Veřejnost často uvěří i zcela nepodloženým zkazkám, kterým se zasvěcení mohou jen pousmát. V Maďarsku byla např. zveřejněna zpráva, že vybuchla JE Paks. Novináři to prý řekla učitelka mateřské školy, která to slyšela od jednoho z dětí. U nás se podobné kachny ujímají stejně úspěšně. Před několika dny prošla tiskem informace o trhlinách ve svarech mezi lopatkami a rotorem turbíny v Temelíně. Novinářce to prý tentokrát sdělil neznámý zaměstnanec dodavatelské firmy (nebo snad také čerpá ve školce?). Lopatky sice nejsou na turbíně navařeny (jsou nasazeny a ukotveny) a firma z dovolené nestahovala svářeče ani jeřábníky (vlastně je ani nikdy nevyužívala). To však nezajímá ani redakce seriózních tiskovin ani napálenou tiskovou kancelář, které dávají přednost dramaticky formulované senzaci před nudnou informací. Např., že české JE už vyrobily 250 TWh elektřiny, že mají velmi nízké palivové náklady, že Temelín vyrábí nejvíc elektřiny v ČR nebo že zkrátil dobu plánované a tolik dramatizované odstávky 2. bloku.

Závěrem by se skutečně hodilo porovnat výhody a nevýhody jaderné energie. Je to však zbytečné. O jejím podílu na světovém energetickém mixu nerozhodují fundamentalistické lóže a už vůbec ne názory dětí ve školce. Rozhodují o něm kvalifikovaní lidé, kteří si všechny výhody i nevýhody plně uvědomují. Lidé, kteří nedají na předsudky, ale sázejí pouze na energii dostupnou, spolehlivou, levnou a ohleduplnou k životnímu prostředí. Prostě sázejí na DOBROU energii, v níž má jádro svůj stabilní podíl.