Kam se poděla novinářská etika?

Je jakousi módou poslední doby, že se někteří novináři strefují do Temelína. Je to prostě tak. Je to čtivé, je to aktuální. To, co se však objevilo na stránkách Respektu (9.4.2001) z pera pana Marka Švehly předčilo v poslední době napsané. Nemám nic proti lidem, kteří nesouhlasí s dostavbou Temelína, kterým se při vyslovení jména této jaderky otvírá kudla v kapse. Jsou tací. Problém nastává v okamžiku, když si lidé typu pana Švehly chtějí „došlápnout“ na elektrárnu a udělají to, aniž by si ověřili fakta. Když jsem ten článek četl, otevírala se kudla v kapse zase mě.

Ale po pořádku. Hned v názvu článku se píše o experimentu s největší turbínou na světě. Není to experiment, ale „zprovozňování“ největší turbíny. Nikoliv ale největší na světě Největší v Čechách. Stačí zajet kousek za hranice k německému Lanshutu, kde pracuje na elektrárně Isar II turbína ještě větší (1300 MW). A není ve světě jediná.

Pan Švehla píše o protestech Evropského parlamentu proti Temelínu. Rád bych mu připomenul, že tyto protesty zorganizovala rakouská strana a v parlamentu EU byla v té době třetina poslanců. Ostatní se nepřipojili. Naopak bychom mohli najít několik prohlášení z EU, které se o Temelínu vyslovují kladně. To se však očividně do článku pana Švehly nehodilo.

Elektrárna prý „musela“ být spuštěna vloni v září. Nemusela! Ale byla na to připravena a tak nebyl důvod ji nespustit. Jak dlouho byste pane Švehlo oddaloval spuštění takového díla, kdyby Vás stál každý den zbytečného čekání 20 milionů korun? Pokud narážíte na to, že se třese turbína, tak ta se začala třást až v etapě zkoušek do třiceti procent. A třásla by se, kdyby se spouštěl reaktor v září, v listopadu nebo na vánoce.

Píšete o zcela unikátním sovětsko-americkém reaktoru. Zase chyba! Reaktor je český, vyrobený v Plzni. Je jen asi osm zemí na světě, které umí takové zařízení vyrobit. Ale proč neplivnout i na práci českého člověka, že?  Americké je v reaktoru jen palivo. A je lepší, než původní ruské. To se však také při kritice Temelína do krámu nehodí. Původní projekt reaktoru je ruský. To je pravda. Ale Rusové při projektování čerpali vědomosti právě od firmy Westinghouse. I reaktory Siemens jsou zakoupená licence Westinghouse.

Pan Švehla píše, že temelínská turbína 1000 MW byla vymyšlena inženýry v rámci komunistické megalománie. A tak se ptám, o jakou megalománii prosím šlo, když západoněmečtí imperialisté projektovali turbínu 1300 MW pro elektrárny typu Konvoi? Odpověď? Nejde o megalománii. Jde o to, že uspořádání: jeden reaktor – jedna turbína, tzv. monoblok, má prostě svoje výhody. To je ale opět nevhodná informace do takového článku.

Je pravdou, jak se píše v článku, že vibrace přívodního potrubí páry jsou takové, že popraskaly ocelové výztuhy. Už ale není pravda, že přitom vyteklo několik set litrů oleje. Ten vytekl, ale asi o třicet metrů dále a asi týden potom, co popraskaly výztuhy. Olej vytekl kvůli tlakovému rázu při působení urychlovače. Ten působil v souladu s projektem. Tlakový ráz vyrazil jedno těsnění jedné příruby na hydroakumolátoru. Složité, že? Ale pravdivé! A tudíž nehodící se do článku, který má vrhnout špínu na Temelín.

Jeden z odstavců článku je nazván „Omotat díry a jedeme dál“. Název odstavce je odrazem názoru pana Dalibora Stráského, energetického poradce ministra Kužvarta, který tu uvádí: „Klidně to omotají izolepou, jen aby mohli za každou cenu zkoušet. Pořád ale zkoušejí zjevně porouchaný stroj. Nedokáží si přiznat, že udělali něco špatně a teď mají šrot.“ Jak výstižné! Cožpak záleží na tom, že omotávat izolepou potrubí, které má na povrchu teplotu 270 stupňů C je hloupost? Cožpak záleží na tom, že na elektrárně nikoho podobný nesmysl nenapadne? Jak je možné, že to napadne člověka, který je poradcem ministra a má vysokoškolský titul? Jak hluboko klesají někteří kritici Temelína. Pravdou je, že turbína není v pořádku. Ve světě podobné problémy řešili také a na některých elektrárnách to trvalo téměř dva roky. Temelínská turbína se ladí několik měsíců a už je to „šrot“. Jak málo si vážíme lidské práce a jakou máme my Češi občas škodolibou radost, když se jiným jejich práce nedaří. Že, pane Stráský? Určitě se našli i tací, kteří se panu Stráskému za zády smáli, když neudělal státní zkoušky, při jeho snaze stát se operátorem na Dukovanech. Ale proč oplácet stejnou mincí? V neposlední řadě výraz „šrot“, papouškovaný po vzoru rakouských odpůrců atomu, zcela uráží práci škodováckých turbinářů, kteří dokázali vyrobit téměř 60 metrů dlouhý stroj. Jeho rotor o váze 2500 tun (ano, dva a půl tisíce tun) se dokáže otáčet rychlostí 3000 otáček za minutu a přitom mít chvění okolo 4 milimetrů za sekundu. Zase složité, ale kdo chce, zeptá se odborníků, co tato hodnota znamená.

Bylo by toho ještě spousta, na co by bylo třeba v článku reagovat. Ale bylo by to příliš dlouhé. Článek se panu Švehlovi skutečně „povedl“. Ten, kdo mu uvěřil si musí myslet, že u škodovky a u ČEZu dělají asi samí hlupáci a blázni. Chtěl bych věřit tomu, že jsou lidé, kteří si  článek pana Švehly přečetli a budou shánět informace i jinde, aby si fakta ověřili. Pokud bude mít redakce Respektu odvahu a uveřejní článek můj, část pravdy v něm čtenáři najdou. A mohou si ji kdykoliv ověřit.

Představuji si pana Švehlu, jak si po dopsání svého díla mne ruce a spolu s Babou Jagou z Mrazíka si říká „To jsem jim to zavařila“. Při sledování známé ruské pohádky jsem se tomu smál. Z Článku pana Marka Švehly je mi smutno.