Jodové tablety – chcete je mít doma?

Německé Cáchy se rozhodly, že budou kvůli obavám z možné havárie v belgické jaderné elektrárně Tihange preventivně distribuovat jodové tablety, které by měly zabránit vzniku rakoviny štítné žlázy, píše Süddeutsche Zeitung a Passauer Neue Presse. Občané do 45 let a těhotné a kojící ženy si můžou do konce listopadu obstarat přes internet poukázky, za které v lékárně zdarma dostanou tablety. Úřady počítají s tím, že nabídku využije více než třetina obyvatel Cách a okolí.

http://www.pnp.de/nachrichten/politik/2638645_Jod-Verteilung-beginnt-Aachen-sorgt-fuer-Atom-Ernstfall-vor.html

Co k tomu napsat? Nejdříve několik faktů.

Jaderná elektrárna Tihange stojí cca 60 km od německých hranic a asi 80 km od města Cáchy. Z hlediska provozování jde o bezpečnou elektrárnu. Na mezinárodní stupnici INES pro posuzování jaderných událostí zaznamenala od roku 1995 dva případy INES2. Vyšší stupeň tam nebyl ani jednou zaznamenán.

Výše uvedená data nasvědčují tomu, že pravděpodobnost vážné havárie s masivním únikem radioaktivních látek je velmi nízká. Asi bychom se měli spíš zabývat bezpečností jedenácti bloků typu RBMK. Ano, to jsou ty „černobylské“. Ty jsou totiž stále provozovány v Rusku.

Ještě poznámka k té vzdálenosti od Cách. Je pravda, že většinový směr větrů v této části Evropy je od západu. V případě závažné havárie by tedy mohla radioaktivita dorazit do Německa. Otázka je kdy a v jaké koncentraci. Když fouká málo, mrak letí pomalu. Když by foukalo hodně, dojde zase k velkému naředěni radioaktivních látek.

Nutno ještě dodat, že v tomto případě se bavíme o radioaktivním mraku jodu 131. Ten totiž při tavení paliva, porušení těsnosti reaktorové nádoby a porušení ochranné obálky utíká do okolí. Poločas rozpadu jodu 131 je 8,05 dne. To znamená, za přibližně osm dní po vzniku jodu se jeho množství sníží na polovinu. Za dalších 8 dní je to čtvrtina původního množství atd. Běžně se uvažuje, že po deseti poločasech rozpadu, v tomto případě po 80ti dnech je již radioaktivita jodu 131 zanedbatelná.

A teď trochu odbočím. Kdysi jsem četl článek jednoho plzeňského novináře, který byl zvědavý na to, co se stane dne 19. září 2000. To se totiž podle něho měla rozpadnout polovina černobylského plutonia. Nepochopil totiž, že radioaktivní prvky se rozpadají po exponenciále. Nikoliv, jako když chodíte po schodech dolů. (Kdo má zájem, celý článek o této kauze je v archivu pod názvem Poločas rozpadu).

Takže teď už víme, co je to poločas rozpadu.

Ještě je třeba vědět, že tablety jodidu draselného mohou pomoci v případě úniku radioaktivity a to tak, že se dostanou při požití do štítné žlázy a zabrání tomu, aby se tam ukládal jod radioaktivní, který může ve vyšší koncentraci způsobit rakovinu štítné žlázy. Tento druh rakoviny byl nejčastějším po výbuchu čtvrtého bloku Černobylu.

A teď co je podstatné! Tablety se musí vzít předtím, než přijde radioaktivní mrak. Ne však příliš brzo. To by se ze štítné žlázy jodid dostal pryč a hrozilo by, že cesta pro radioaktivní jod je volná.

Vyplývá z toho, že tablety „kalium jodidu“ se musí vzít na pokyn velitele havarijní odezvy. A to v oblasti, kde je předpoklad průletu radioaktivního mraku.

Když si totiž vezmete tablety preventivně, nepomůže Vám to. Navíc jsou lidé, kteří jsou na jod alergičtí a mohou po požití tablet dokonce zemřít.

Myslel jsem si, že výše uvedenou zprávou, která vyšla 31. 8. 2017 kauza končí. Ale není tomu tak. Víkendové německé noviny (2. až 4. září 2017) se tématu věnují s ještě větší důkladností.

Wirtschaftswoche uvádí, že strach z toho, že belgická elektrárna exploduje je velký. A dodává, že „Atomový mrak by zasáhl Cáchy během tří hodin“.

Frankfurter Allgemeine Zeitung zase cituje Markuse Kremera, šéfa odboru životního prostředí na městské radnici v Cáchách, který říká: „Za odpovídajícího směru větru bychom neměli příliš mnoho času reagovat“. Současně ale vyzývá obyvatele ke klidu…

Ti kdož se jadernou energetikou zabývají si dokáží dát dohromady informace, jak asi „nebezpečná“ elektrárna Tigange je, nebo není. Ale normální člověk, který není technicky vzdělán (a těch je naprostá většina), se vyděsí.

No zkuste si to představit. „Mrak tu bude asi za tři hodiny, ale buďte v klidu. Jen si dojděte koupit ty tablety.“

Koukal jsem se na statistiky dopravních nehod v Německu. Ročně tam na silnicích zahyne zhruba 3500 lidí. Za tři roky je to tedy podobné číslo, jako je oficiální počet zemřelých na radioaktivní záření po výbuchu v Černobylu. Tisíce lidí ročně jsou též obětmi kvůli exhalacím z uhelných elektráren.

Na světě je spousta věcí, kterých bychom se měli bát víc než jaderné energetiky. Jenže když ono je to tak lákavé, strašit lidi jádrem.

Podobně je lákavé točit dokumenty o žralocích. A to i přesto, že počet lidí, které žraloci ročně zabijí je řádově nižší než počet lidí, které usmrtí kokosový ořech, který spadne z palmy.

Koho by ale zajímal dokument o padajících kokosech a o vývoji speciální helmy…

Takže na úplný závěr. Jako člověk, který pracuje na Temelíně mám v šuplíku tablety kalium jodidu. Pro nás je to povinnost. Jako občan bych si ale raději koupil zmrzlinu, než tablety a nevyzvedl bych si je ani kdyby byly zadarmo. Temelínu věřím.