Nové jaderné bloky budou

Jaderná energetika na konci roku 2022

Je poslední den roku a čas na rekapitulace, bilancování, hodnocení atd.

Hodnotit rok 2022 z hlediska energetiky by vydalo na knihu. To ale není mým cílem.

Rád bych se podíval na dění v jaderné energetice krátce a pozitivně.

Na jakékoliv dění se můžeme totiž dívat pozitivně, nebo negativně.

Když jsme spouštěli JE Temelín, používali protijaderní aktivisté fotku elektrárny focenou ze hřbitova. V popředí rezatý kříž, v pozadí chladící věže.

Provozovatel kontroval fotkou chladících věží, kde v popředí byl rybník s květinou na břehu.

Pořád ta samá elektrárna, otázka byla jen jedna. A to, jestli chcete lidi vyplašit, nebo uklidnit.

Já strašit nechci a tož se pojďme podívat, co se letos v jaderné energetice povedlo.

Německo:

Německý parlament schválil zákon o prodloužení provozu posledních tří německých reaktorů.

Našel jsem si na internetu fotky všech tří elektráren a vzpomněl jsem si, jak jsem před pětadvaceti lety byl na stáži na elektrárně Isar 2.

Když bych měl poměřovat jaderné elektrárny ve světě, jako by to byla auta, označil bych Isar 2 za Mercedes. A nikdy nepochopím, proč musí jít Mercedes do šrotu…

Poslední týden přibývá vyjádření německých politiků, že prodloužení provozu posledních tří jaderných bloků do půlky dubna je málo. Chtěli by minimálně další rok, jenže není objednané palivo.  A po objednání trvá dodávka cca jeden rok.

Zůstaňme ale u toho pozitivního. V Německu je pořád víc lidí, kteří si myslí, že jaderná energetika má smysl.

Francie:

Dle posledních zpráv 26 bloků stále „leží s nožkama nahoře“.

Bude potřeba ještě hodně práce, než se vše v pořádku podaří spustit. Je to však „jen“ otázka peněz a času.

Pozitivní je, že prezident Macron prohlásil, že chce postavit minimálně šest nových jaderných bloků a otevřeně říká, že jaderná energetika bude dál páteří francouzské energetiky a že dalších osm nových jaderných bloků je ve výhledu.

Když spočítáte 6 plus 8 nových bloků, pravděpodobně o instalovaném výkonu 1600 MW, je to pořád méně, než náhrada třiceti dvou starších bloků o instalovaném výkonu 900 MW.

Ale jak jsem již výše uvedl, buďme pozitivní.

Snaha se cení.

Holandsko:

Do roku 2035 chtějí Holanďané postavit dvě nové jaderné elektrárny a mít cca 13 % elektřiny z jádra.

Polsko:

Poláci již leta říkají, že postaví jaderné bloky. V posledních měsících mají tyto snahy stále jasnější kontury. Polsko už před válkou na Ukrajině nemělo v lásce Rusko a nepřipadá tak nahradit uhlí plynem z východu. Polsko vyrábí cca 80% elektrické energie pálením uhlí. Jaderná cesta je tedy logickým vyústěním.

Poslední zpráva je, že první polskou jadernou elektrárnu postaví Američani.

Držme jim palce, aby se „věci začaly dít“.

Belgie:

Bylo zde odsouhlaseno prodloužení provozu dvou bloků. Vzhledem k diskusím posledních let je to též velmi pozitivní zpráva.

Finsko:

Konečně spouští blok EPR 1600 MW Olkuiloto. Jde to ztuha, ale jde to. Praskliny na oběžném kole napájecího čerpadla to určitě nezastaví.

K pozitivním informacím z Finska určitě patří i úspěšně pokračující výstavba trvalého úložiště.

Blíže jsem se tomuto projektu věnoval v minulém článku.

Švédsko:

I tuto severskou zemi zde uvádím jako pozitivní z hlediska jaderné energetiky.

Dlouhé roky se mluvilo o tom, že Švédsko odstaví své jaderné elektrárny.

Zatím odstavilo jen dva bloky JE Barsebäck.

Dnes mají Švédové ve svém energetickém mixu dominantně jádro a vodu. Z hlediska klimatických změn je to ideální kombinace.

Další pozitivní informace ze Švédska je ta, že se hýbají ledy kolem trvalého úložiště.

Japonsko:

Chtěl jsem se věnovat ve svém silvestrovském příspěvku jen Evropě, ale udělal jsem dvě výjimky.

Tou první je země vycházejícího slunce.

Mám tuto zemi rád kvůli její kultuře a také proto, že jsem osobně v roce 2001 navštívil dvě japonské jaderné elektrárny.

Kdo se zabývá jadernou energetikou ví moc dobře, co s stalo v březnu roku 2011 v prefektuře Fukušima.

Japonské autority velmi opatrně, ale pravdu velmi patrně postupovaly při zprovozňování odstavených bloků.

Před koncem roku 2022 Japonci jasně sdělili, že to s jadernou energetikou myslí vážně.

Budou spouštět další bloky odstavené po „Fukušimě“ a budou stavět bloky nové.

Když zabrouzdáte na internetu a podíváte se na to, jaké mají Japonci surovinové zásoby a spojíte si to se snahou omezit klimatické změny, je současné rozhodnutí o posílení jaderné energetiky naprosto logické.

Jenže… tohle prostě neřídí energetici, ale politici…

A tak rozhodnutí Japonska o jaderné energetice trvalo roky.

Opět ale nabádám k pozitivitě. Nenechme se otrávit!

USA:

Poslední dnešní zastávka.

Nedávno k nám z USA přišla informace, že se podařilo při fúzní reakci získat na konci reakce víc energie, než do ní bylo na začátku vloženo.

Bude to ještě dlouhá cesta, no ale co?

Je to prostě přelom a je třeba ho na Silvestra kromě zdraví oslavit.

Co napsat na závěr?

Na začátku jsem zmínil, že je doba bilancování, hodnocení atd.

Připomenu ale nyní mého oblíbeného Miloše Kopeckého.

Ten jednou řekl, že člověk by neměl rekapitulovat, bilancovat, vrtat se v tom, co bylo. Člověk by měl být rád, že JE, že žije a měl by si užívat každého dne na tomto světě.

Dovolte mi toto jako závěrečné slovo, které není z mé hlavy, ale které mohu směle podepsat.

Buďme rádi, že jsme, že jsme relativně zdraví a že na této Zemi můžeme žít další rok.

Minimálně.

Jiří Tyc