Energetika

Nejchladnější leden za posledních 30 let spolu s nedostatkem slunečního záření přivedly na hranu možností některé energetiky v Evropě. Věnoval se tomu nejednou i rakouský Kurier (Například zde:  https://kurier.at/wirtschaft/frostige-zeit-am-strommarkt/243.013.836).

Provozovatel vedení vysokého napětí APG tehdy sdělil, že byly v provozu všechny použitelné uhelné a plynové elektrárny. Neodpustil si ale poukázat na to, že problém není jenom rakouský, ale i francouzský. Tam jsou prý staré a nespolehlivé jaderné elektrárny.

Tato zpráva je zajímavá ze dvou aspektů. Jedním je to, že se Rakousko snaží své problémy zlehčit poukazem na problémy jiných. Připadá mi to trochu, jako když se dohadují děti: „No sice jsem to neudělal, ale hele, on to taky nemá.“

Podíval jsem se na net, jak jedou francouzské jaderky. Ano, některé byly odstavené. Údajně to bylo kvůli bezpečnostním kontrolám některých bloků.

Teď ten druhý aspekt. Jak to vlastně ve Francii vypadalo?

Když se ale podíváme na výrobu, třeba ze dne 30. 1. 2017, nebylo to tak špatné.

(Zdroj: http://www.rte-france.com/en/eco2mix/eco2mix-mix-energetique-en).

Můžeme vidět, jaké jsou poměry mezi jednotlivými zdroji. Rakouští odpůrci jádra mohou říci, že „Francouzům to jádro moc nejde“. Protože každá zpráva se dá vysvětlit několika způsoby.

Z mého pohledu, z pohledu fandy pro bezuhlíkovou energetiku, je parádní to, že tam jsou vidět jen tři procenta elektrické energie uhelné! Z hlediska pokrytí spotřeby je vidět, že nepotřebovali žádný import a něco málo jim zbývá na vývoz. Běžně ale vyvážejí mnohem více. Obecně – z mého pohledu – dobrý stav.

Je třeba ale říci, že ve Francii má mnoho domácností elektrické přímotopy a ve velkých mrazech to tak je pro francouzskou energetiku neúměrná zátěž.

Zkusme se ještě vrátit k lednovému problému zemí, které jsou hodně závislé na větru a slunci, což jsou Rakousko a Německo.

Viděl jsem cca před rokem zajímavou analýzu evropské energetiky z pohledu jednoho nebo dvou zimních dnů bez větru a slunce. A takové dny bývají. Můžete mít v takových dnech desetkrát, stokrát víc fotovoltaických panelů, ale když je Evropa pod mrakem, máte smůlu. A když k tomu ještě nezafouká, musí Vás zachránit zdroje ostatní. Uhlí, plyn, jádro, biomasa, voda. Pokud tedy nemáte vyřešeno skladování elektrické energie ve velkém! To je řešení, ke kterému musíme směřovat. Pár let to ale ještě potrvá.

Je dobré toto srovnat s odstavenými jadernými elektrárnami ve Francii. Ty se dají opravit, dá se zvýšit jejich spolehlivost. Je to „jen“ otázka peněz a dobré údržby. S čím ale nehnete, je mráz v zimě, zamračená obloha a bezvětří.

Je třeba si to neustále opakovat, když máme nutkání stavět stále další a další sluneční a větrné elektrárny a odstavovat zdroje uhelné, plynové a jaderné.

I při sebevětší úctě k větrným a fotovoltaickým elektrárnám je třeba mít vždy na mysli, že velký výpadek dodávek elektrické energie vede o velkým finančním ztrátám i ke ztrátám na životech.

Na závěr přikládám jeden kreslený vtip. Při dlouhodobém blackoutu bychom se ale asi moc nesmáli.