Ceny elektřiny a obnovitelé zdroje

Před pár dny nás opět zvedlo ze židlí oznámení o cenách elektrické energie pro rok 2024. Silová část bude nižší, ale o to víc si připlatíme za část regulovanou. Proč tomu tak je?

Přibližně před deseti lety jsem byl v Praze na konferenci, kde přednášel jeden profesor z Německa.

Zaujaly mě tehdy dvě věci. První bylo jeho tvrzení, že čím víc je v síti obnovitelných zdrojů, tím je elektřina levnější. A na jeho grafu tu klesající cenovou přímku protáhl dál a zjistil, že když bude v síti 100 % OZE, tak bude cena nulová.

Toto jsem nekomentoval, ale dovolil jsem si připomenout, že vzrůstající množství německé větrné energie ze Severního moře dělá naší energetické síti velké problémy.  Přetoky z Německa do Rakouska byly klidně i ve výši 2000 MW. Měl jsem tehdy informace z našeho energetického dispečinku, že kvůli těmto přetokům porušujeme i základní pravidlo přenosové soustavy a totiž to, že musíme mít vždy minimálně jednu linku o napětí 400 kV v záloze. Nešlo to, musely být v provozu všechny.

Toto jsem panu profesorovi sdělil a jeho odpověď bylo to druhé, co mě tehdy zaujalo a na co nikdy nezapomenu.

Podrážděně mi totiž odpověděl, že již několik let Německo jasně říká, co má v plánu. A že je tedy náš problém, že jsme si to nepřečetli a neudělali příslušná opatření.

Zavánělo to trochu nadřazeností. Na konferenci byli převážně ekologičtí aktivisté a odpor asi pan profesor neočekával.

Pokud jde o problém s přetoky, tak dnes máme na našich hranicích transformátory s fázovým posunem a dokážeme to eliminovat.

Z hlediska toho první problému, totiž cen, lze jasně říct, že ceny nepadají, a to i přesto, že Německo umí vyrobit z OZE již víc, než 60 % vlastní roční spotřeby.

I my v ČR jasně vidíme, že ceny klesat nebudou, ale naopak porostou. A to ne kvůli silové složce. Půjde „nahoru“ složka regulovaná.

Kromě příplatku na obnovitelné zdroje je v ceně elektrické energie složka, kde platíme za: „…provoz, údržbu, posilování či inovace sítí, respektive za bezpečný a spolehlivý provoz soustav.“

Když nebyly v síti OZE, nebo jich tam bylo jen několik procent, tak byla regulace soustavy poměrně jednoduchá.

Máte zdroje v základním režimu, špičkové zdroje, záložní zdroje. Regulace může být primární, sekundární, terciální. Primární je podle frekvence v síti. Sekundární je, když máte o pár jednotek MW, nebo desítek MW na energetickém bloku snížený výkon a v případě potřeby zvýšíte, nebo naopak ještě o něco snížíte. No a terciální regulace je v podstatě blok v horké rezervě, který najíždí, když je potřeba.

V soustavě musí být rezervy minimálně ve výši největšího bloku, který máte v provozu. V našem případě je to blok Temelína. Teď zimě se výkon jednoho bloku na Temelíně vyšplhá i přes 1100 MW. A to musíme v případě výpadku nahradit.

Když takový blok nečekaně vypadne, v prvních vteřinách trochu „vycucneme“ okolní státy. Situace se ale velice rychle stabilizuje díky rezervám.

Tohle platí a platilo v době, kdy nebyly OZE. Dalo se přesně odhadnout, kolik, v kterou hodinu během dne jsme schopni vyrobit.

Dalo se třeba odhadnout, že když hráli naši hokejisti v Naganu a o přestávce si šli fandové uvařit kafe, že bude potřeba několik stovek MW navíc.

Jenže čím víc je v síti VE a FVE, tím víc výkonu je třeba zálohovat.

Když nedodá nasmlouvanou elektrikou energii elektrárna jaderná, plynová, nebo uhelná, platí penále.

Když nedodá elektriku majitel větrné, nebo fotovoltaické elektrárny, tak může akorát pokrčit rameny, a to je vše.

Dispečink je ten, kdo musí výpadek dorovnat.

Nerad bych, aby to teď vypadalo, že nemám rád OZE, to ne. Jen chci, aby lidé věděli, že zvýšený poplatek za to, abychom měli bezpečné dodávky elektrické energie 24 hodin denně, 365, nebo 366 dní v roce jde na úkor tzv. intermitentních zdrojů.

Do budoucna budeme mít stále víc a víc VE a FVE a tím pádem budeme potřebovat stále víc a víc záloh pro časy, kdy nezafouká a nezasvítí.

A z toho vyplývá, že regulovaná složka ceny elektrické energie bude stále větší a větší.

Dnes se rozjíždí v tomto ohledu velký business. Kromě jiného je velký zájem o instalace dieselových a plynových motorů, které nebudou v provozu celoročně za běžné ceny silové energie, ale budou dodávat tu službu, o které je řeč. Tedy několik hodin provozu denně, když nevyrobí VE a FVE.

Ovšem za úplně jiné ceny.

Pro srovnání. V těchto dnech je na trhu cena silové energie na úrovni 100 euro/MWh. Na spotovém trhu, se minulý týden elektrická energie potřebná pro „zabezpečení sítě“ prodávala za několik tisíc euro za megawatthodinu. Jen několik hodin za den, ale i to stojí za to. Těm dodavatelům.

A věřte že i nám. Blackout si určitě nepřejeme.

Protože ale je množství takových záložních zdrojů nedostatečné a bude hůř, naši západní sousedi už na to reagují a připravují od 1. 1. 2024 opatření. Viz zde:

https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nemecko-nova-pravidla-umozni-provozovatelum-siti-omezovat-dodavky-pro-tepelna-cerpadla-a-elektromobily?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1190230&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Ve zkratce – když není dostatečná produkce elektřiny, nefouká, nesvítí, tak distributor omezí výkon tepelného čerpadla a dobíjení elektromobilu.

Domnívám se, že je jen otázkou času, kdy podobné opatření dorazí i k nám.

A opět se dá předpokládat, že taková opatření budou realizovaná právě v zimních měsících, kdy potřebujeme teplo. A do nákupu tepelných čerpadel budeme postupně tlačeni…

Pokud je v energetické soustavě dostatek velkých tzv. „tvrdých“ bloků, taková opatření potřeba nejsou.

Vezměme si příklad z Francie a máme po starostech.

Mimochodem, v těchto zimních dnech bez slunce a větru vyrábí Německo elektrickou energii s produkcí CO₂ ve výši 718 g/kWh. Jedou všechny fosilní zdroje, co jich jen Němci mají.

Oproti tomu Francie „vypouští“ 84 g/kWh.

Je třeba něco dodat? Já myslím, že ne.