Blokády hranic (11. 6. 2001)

V pátek 8.3.2001 v rakouském Hollabrunnu, na Sympoziu o Temelínu jsme slyšeli ujištění od dolnorakouských aktivistů, že blokády hranic nebudou. Tento večer – dodali. Rakouští aktivisté berou blokády stále jako možnost zastavení Temelína. I přesto, že je evidentní, že žádné blokády jihočeskou jadernou elektrárny zastavit nemohou. I přesto, že jsou evidentní škody, které tyto blokády způsobily. Škody na mezilidských vztazích a pro některé firmy i škody ekonomické.

Stačilo málo a došlo i k vážné újmě jednoho českého občana. Možná si ještě vzpomenete na případ českého automobilového závodníka pana Tučka, který se vracel z Rakouska domů v době blokády a snažil se projet zátarasem mezi traktory. K jeho vozu přiskočil rakouský aktivista jménem Maier a rozbil mu přední sklo u auta. Marné bylo vysvětlování pana Tučka na rakouské policejní stanici, že je nevinen a že je naopak poškozeným. Po šestihodinovém nepříjemném výslechu zaznělo z úst rakouského policejního úředníka: „Najel jste na pana Maiera a způsobil jste mu vážné ublížení na zdraví – pohmoždění hlavy, nohy a ruky“ Nepomohlo tvrzení, že pan Maier stál ještě několik hodin na místě incidentu a na vlastních nohách. Nezraněn. „Takové grázly v Rakousku nechceme“, zněla další věta rakouského policisty. Následovalo propuštění z policejní stanice a …. pětiletý zákaz vstupu do všech zemí EU pro pana Tučka. Nejen nebezpečná elektrárna Temelín, ale ještě zlí Čechové, zraňují pokojné rakouské demonstranty.

Naštěstí existují v Rakousku nezávislé soudy. Právníci, pro které je pravda důležitější, než boj proti temelínské elektrárně všemi prostředky. Minulý týden byl u soudního jednání pan Tuček očištěn. A okamžitě mu byl zrušen zákaz v jeho pasu. A z pana Maiera – původně oběti - se stal obžalovaný. Pan Maier odvolal svá těžká zranění a nechal se slyšet, že to všechno „zařídila“ policie. Vyšetřování tedy pokračuje.

Věřme, že soud nakonec rozhodne správně. Pokud uzná vinným pana Maiera, nebude to až tak zajímavé. Ovšem okolnosti celé události – pozdní odvoz do nemocnice, prohlášení o neexistujících zraněních, šestihodinový výslech s psychickým nátlakem, tříhodinové čekání na dostavení se policejního velitele – dávají tušit, že by pan Maier nemusel být tou hlavní osobou při obvinění pana Tučka. Uvidíme. Věřme rakouským soudům a věřme tomu, že boj proti Temelínu ještě nedosáhl v Rakousku takové úrovně, aby státní úředníci zkreslovali fakta pro vítězství protijaderných aktivistů. V opačném případě by byla vážně narušena důvěra v Rakousko, jako demokratickou zemi.

Dokážu pochopit nesouhlas s jadernou energetikou v Rakousku, dokážu pochopit i opravdový strach některých obyčejných Rakušanů z Temelína. Ale rakouský boj proti jihočeské jaderné elektrárně přece musí mít nějaké meze.