A blokády budou! (22. 6. 2001)

V úterý 26. června 2001 se bude ve Vídni konat rakouské veřejné slyšení k procesu dle dohody z Melku. V tisku se objevily informace o rakouských připomínkách ke „Zprávě“. Jde především o námitky z oblasti ekonomické, což je vlastně pro Temelín pozitivní. Případné ztráty z provozu této jaderné elektrárny ponese totiž její majitel a ne Rakousko. Pokud jde o problémy jaderné bezpečnosti, jsou vyjádření oficiálních rakouských míst umírněná. Do Vídně už jistě dospěly zkoumání zadané EU pro kandidátské země. A tam vyšel Temelín velmi dobře. Je pro něj jen jedno doporučení typu I. Ani toto doporučení však neznamená okamžitou nápravu stavu, ale dokladování všech opatření, která byla dosud provedena. A to do data vstupu do EU. Tedy ne zítra.

Ani toto však nevadí protitemelínským aktivistům v tom, aby chystali blokádu vídeňského jednání. Proslýchá se, že bude před halou natažen „lidský koberec“, zabraňující veřejnosti, aby se na slyšení dostala. Až tak daleko mohou tedy vést snahy odpůrců Temelína v tom, aby rakouský občan nemohl na vlastní oči a uši poznat pravdu o Temelínu. Těžko se dá k tomu něco dodat.

Ve středu 20. 6. 2001 uspořádala Sekce mladých při České nukleární společnosti spolu s organizací WIN – Ženy v jádře a Jihočeskými taťky symbolickou „antiblokádu“ hranice v Dolním Dvořišti. Akce trvala několik minut a jejím cílem bylo ukázat na nesmyslnost blokád. Na to, jak ubližují vztahům mezi Čechy a Rakušany. To, že Česká republika byla nedávno v Rakousku vyhodnocena jako jeden z nejhorších sousedů jen potvrzuje náš názor na blokády i celou hysterii okolo Temelína. Přitom většina jaderných elektráren za hranicemi Rakouska je méně bezpečných než Temelín.

Na hranicích jsme se setkali i s rakouskými protiatomovými aktivisty. Pan Neumüller (Stop Temelín) a pan Pühringer (Hornorakouská platforma proti jadernému nebezpečí) nás oficiálně pozvali na prohlídku výstavy alternativních zdrojů. Velice jsem to uvítali, jako první vstřícný krok. Měli jsem však jednu podmínku. Že nedojde v neděli 24.6.2001 k blokování hranice. Dostali jsme odpověď, že pokud úřady blokádu nepovolí, žádná nebude. Dva dny na to však slyšíme jejich vyjádření, že blokády budou i přes zákaz úřadů. A nejen v neděli, ale i v úterý, v den veřejného slyšení ve Vídni.

Na hranicích rozdával pan Pühringer našim dětem sladkosti, zval nás na výstavu a ujišťoval nás o tom, že blokáda bez povolení úřadů nebude. Ukazuje se, že to byla jenom gesta a jak říká Hamlet: slova, slova, slova. Když jsem poprvé viděl pana Pühringera a domlouval jsem se s ním, že někdy zajdeme na pivo, říkal jsem si, je to dobré, snad se domluvíme. Dnes už vím víc. Jsou prostě lidé, s kterými můžete chodit bez problémů na pivo a povídat si o životě. Ale pozor! Netočte se k nim nikdy zády. Mohli byste být nemile překvapeni.

Na závěr hádanka: Kdo bude asi 26.6.2001 ve Vídni pořádat akci „lidský koberec“?